Koloběh života

Zdravím všechny své přátele na mém blogu v roce 2016 u článku z kategorie Postřehy ze života.Dnes mám pro vás trochu závažnější tématiku s názvem Koloběh života.Jak titulek už sám napovídá, mám pro vás takové větší zamyšlení nad životem a smrtí, nad mládím a stářím a nad tím, co pro to můžeme sami udělat, abychom nás život prožili co nejlépe, aktivně a pokud možno šťastně.Já vím, že každý takové štěstí nemá, aby byl už od narození zdravý, měl kolem sebe milující rodiče a celou rodinu a mohl si užívat krásné a nerušené dětství.Někdo zase naopak krásné dětství prožil, ale pak se v jeho životě mohlo něco pokazit, ať už to bylo cokoliv a tomu dotyčnému se rázem změnil život o 100%.Ale právě o tom je život a proto není na škodu se nad těmito věcmi aspoň občas zamyslet a uvědomit si jak vlastně žijeme a poděkovat osudu i andělům za všechno, co pro nás dělají, zvláště, jedná-li se převážně o dobré a krásné věci.I to špatné, co se v našem životě někdy stane nebo stalo, má ovšem nějaký smysl, proč zrovna nám se něco takového děje.A právě o tom si budeme dnes povídat.Je to možná na začátek roku trochu závažnější téma, ale věřím, že vám můj článek přinese do života něco, nad čím se alespoň trochu zamyslíte.Děkuji.

Každý z nás se rodí pod nějakou hvězdou a už v době našeho zrození je nám díky času a datumu narození dám do vínku určitý osud.Různými výpočty, postavením planet v době našeho narození a dalších mnoha důležitých věcí dokážeme pomocí astrologie určit osud daného člověka, i když je ještě malé mimčo.Každý člověk se ale zároveň rodí s tím, že jednou zemře.Každému z nás je daný určitý čas, který máme zde na této planetě strávit.Každému ta svíce života hoří jinak dlouho a jiným plamenem-někomu malým plamínkem, jinému naopak velkým plamenem a nikdo neví jak dlouho bude žít.

Ta myšlenka, to vědomí, které si dříve nebo později každý z nás uvědomí je hrozné a i když nechcete, někdy pod vlivem nějakých životních událostí si to musíte připustit a přinutí vás to se nad tím vším zamyslet.Rostete, dospíváte, stárnete a náhle zjistíte, že odchází lidé kolem vás, lidé, které jste měli rádi, kteří vám byli blízcí, lidé, o kterých jste si mysleli, že vás nikdy neopustí.Jak vám to mohli udělat...?Proč je osud někdy tak krutý...?Říká se, že je to jediná spravedlnost na světě.Možná ano, ale představa, že jednou opustíme tento svět, ve kterém je nám tak dobře (doufám, že aspoň většině z vás) a opustí ho i ti, které milujeme nebo lidi, které jsme potkávali a bylo to tak samozřejmé, je opravdu hrozná a šílená.Jeden velmi známý léčitel říká, že je možné se dožít 140 let a snaží se vymyslet, popsat a zjistit, co je pro to nutné a potřebné udělat, aby se to opravdu podařilo.Svým způsobem je to možné, i když v současných podmínkách je to fyzicky dost nereálné.Osud neovlivníte.

Každý z nás má zde na Zemi nějaký úkol, který si přinesl z minulého života.Všichni jsme už někdy žili, i když tomu možná nevěříte a považujete to za bláznovství a výplody fantazie, ale je to tak.Rodíme se, umíráme a znovu se rodíme...Kdybyste zapátrali v minulosti, zjistili byste, čím jste v minulém životě byli.Já to vím.Dospěla jsem k tomu svou intuicí a později se mi to několikrát zjevilo ve snu.Když na to pomyslím, mám to stále před očima jako živý obraz a odvíjí se mi to jako film.A všechno tomu odpovídá.Všechny ty moje záliby, manýry, to, co mám ráda, co mě láká, co obdivuju, čeho se bojím nebo naopak nemám ráda, tomu odpovídá.Osud každého z nás je nevyzpytatelný.

Stáří se nevyhne nikomu z nás, bohužel...Lék na nesmrtelnost, ani proti všem nemocem světa či na zastavení stáří v určitém věku jsem nevymyslela a to jsem tolik chtěla...Ale nevymysleli ho ani jiní-zatím.Vymyslela se spousta možností jak částečně a úspěšně zastavit stárnutí – zdravý životní styl, kosmetické zákroky jako je botox, výplně kyselinou hyaluronovou, vlastní plazmou, atd., laser, plastické operace a mnoho dalších možností.Je třeba přistupovat k životu pozitivním přístupem, mít stále spoustu zájmů, snů, přání, aktivně žít.Kdo přestane mít sny, přestanou ho bavit věci, které měl rád, které dělal s radostí a bavilo ho to, ten pomalu, ale jistě odchází...

Dokud člověk žije, má využít každý den, každou minutu svého života k tomu, aby byl šťastný, aby si jednou mohl říct – prožil jsem šťastný a spokojený život, takový jaký jsem si přál a splnil se mi aspoň jeden z mých velkých snů.Nemůžeme zastavit čas, pořád budou mezi námi malé děti, další nové mladé krásné holky, krásní mladí kluci, zralejší, i když stále krásné ženy a noví charizmatičtí muži, ale i staří lidé.Hrozné ovšem je, když vidíte, že lidé, které jste dobře znali, byli společenští, inteligentní, vzdělaní, vždy upravení, s mnoha zájmy, přestanou mít najednou o všechno dění kolem sebe zájem, nezáleží jim už na tom jak vypadají, co mají na sobě, skoro nic je nebaví, jsou zlí, arogantní, mnohdy jsou nemocní, až nakonec v lepším případě skončí v péči DD, pečovatelských domů, léčebných sanatorií, v tom horším případě hospiců.Spousta lidí trpí Alzheimerovou chorobou, což je hrozná nemoc, která dokáže člověka úplně pohltit a změnit.Chtělo by se říct – jak je to možné v dnešní době?

A tak žijme, dokud je čas a užívejme si života.Mládí je krásné, později budeme zkušenější a ještě později bude záležet jenom na nás jak se k životu budeme umět postavit.Člověk by měl o sebe stále dbát, stále se snažit dobře vypadat, pokud je to v jeho schopnostech a možnostech.Měl  by se stále zajímat o dění kolem sebe, o módu, o to, co je IN, zdokonalovat se, učit se novým technologiím a věcem, které jsou a budou kolem nás.

Žijme a pozorujme slunce, hvězdy, měsíc na obloze, vodu, která plyne v řece, stromy, které každý rok svlékají svůj zelený kabátek, aby se další rok znovu oblékly do nového oblečku.Pozorujme déšť, bouřku, duhu, motýly, broučky, trávu, kytky, lidi kolem nás, žijme náš život, který nám byl dán a kdy jsme v den zrození začali žít s vědomím, že je to jen na určitý čas, i když to jsme to ještě nevěděli.Jsme pouhými hosty na této krásné modré planetě, která se jmenuje Země, ale naše víra nám může v mnohém pomoct a naši andělé nás mohou několikrát za život ochránit nebo nás přímo zachránit.A to kolo osudu se bude točit pořád dál, do té doby, než zhasne plamen naší svíce...A koloběh života půjde pořád dál a dál...