Ahoj lidičky! Už je to poměrně dlouho, co jsem uveřejnila svůj poslední článek. Nechci se na nic vymlouvat, ale pravdou je, že minulý rok byl plný práce, starostí, záležitostí, u kterých jsme nevěděli jak se vyvinou, museli jsme zařizovat věci, které nebyly zrovna příjemné.Všechno vyvrcholilo o vánocích, které bohužel nebyly v mnoha směrech příliš šťastné a veselé a po novém roce jsme pouze čekali jak vše dopadne.Bohužel, věci nedopadly dobře a my jsme se museli vyrovnávat s odchodem blízkého člověka a okamžitě jsme museli zařizovat a vyřizovat spoustu věcí.Už jsou to skoro 3 měsíce, situace se trochu zklidnila, my se s tím pomalu vyrovnáváme a život jde dál.S tím co stalo je spojeno mnoho úředních záležitostí a myslím, že se to ještě nějaký čas potáhne.Je ale nutné dívat se dopředu a snažit se dělat věci tak jak je potřeba.S příchodem jara se uvolnily staré energie a my jsme se opět mohli volně nadechnout.I na věcech, které se nám nelíbí a jsou špatné je třeba hledat něco dobrého a pozitivního a uvědomit si, že kdyby všechno zůstalo tak jak to bylo, mohlo být do budoucna vše ještě mnohem horší a to by nikdo z nás nechtěl.Dívejme se proto s určitým optimismem dál a pusťme do života opět světlo, radost a naději.
Začalo jaro a já mám pocit, že letos přišlo nějak rychleji než jiné roky.Kytičky i stromy začaly přibližně o 3 – 4 týdny dříve kvést a je to znát.Na mnoha fotografiích jsem už od začátku března pozorovala jaké kde rostou jarní kytičky, kde se co zelená a později, kde co začíná kvést.V našem kraji jsou tyto věci poněkud zpožděné, ale i tak přišly mnohem rychleji, než jsem čekala.Jak mnozí možná víte, miluju jaro a růžové stromečky zvané sakury.Celý rok se na ně vždycky těším, až zase vykvetou a pak se kochám jejich krásou.Letos vykvetly skoro o měsíc dřív a bohužel, do toho nejhoršího počasí.Déšť, sníh, mráz a velký vítr.Jejich krása i nádherné kvítky vzaly brzy za své a i když ještě stále drží a kvetou, počasí na nich udělalo své.Moc mě to mrzí a je mi jich strašně líto, ale nedá se nic dělat, počasí neporučíme.Možná jste vy patřili mezi ty šťastné, kde vykvetly tyto nádherné stromečky do sluníčka, tepla a modrého nebe, u nás jsme to štěstí letos neměli.Poslední čtyři roky je to s tím, kdy začnou kvést opravdu na pováženou a je to vždycky spíš do toho špatného počasí, letos to ale bylo nejhorší.V zimní bundě a zimních botách jsem za nimi ještě nikdy nechodila!Snad se to ale brzy srovná a jaro se nám ukáže v celé své kráse.
Na letošní rok mám spoustu plánů a některé osobní výzvy, které bych si chtěla splnit, ale hrozně to utíká a tak uvidím, co stihnu.Zatím mi tedy bude stačit, když bude sluníčko a teplo, budu moct chodit ven na procházky, jezdit tam, kde to mám ráda, co nejvíc pobývat v přírodě, cvičit a zacvičit si aspoň někdy i venku v trávě, věnovat se sama sobě, svému zdraví a svým zájmům.Moc ráda bych letos vydala knihu a tak nyní dělám vše potřebné proto, aby se to pokud možno uskutečnilo.A pokud se to podaří, budu moc šťastná.
Myslím, že to je na úvod prozatím vše.Měla jsem potřebu vám všem to vysvětlit a to jsem udělala. Vím, že blog už dneska lidi příliš nebere, je to v dnešní době úplně jiné, než když jsem s ním v roce 2013 začínala.Pro mnohé lidi je už blog přežitek, já ho ale budu psát dál, i když bude číst články málo lidí.Jak víte, psaní mě baví a vám všem, kteří ke mně na blog zavítáte a přečtete si některý článek budu moc vděčná a děkuji.
Ahoj! Vaše Melissa.
2024 ©