Ahojky lidičky! Dnes je už předposlední den května a já se moc omlouvám, že jsem se tak dlouho neozvala, ale bohužel, covid č.2 mě překvapil a léčila jsem se s ním dva měsíce.
Jinak květen byl pro mne měsíc nových věcí, výzev, konečně jsem se mohla volně a svobodně nadechnou a vyjít párkrát ven na několik zdravotních procházek. Snažila jsem se načerpat energii ze sluníčka, z mých oblíbených růžových stromečků a taky rozkvetlých magnólií, tulipánů, šeříků a všech možných barevných a voňavých keřů.Jaro je nádherné, je to můj nejoblíbenější měsíc, asi i proto, že jsem se v květnu narodila.Takže jsem si užívala různých i těch drobných radostí jak jen to šlo. Jaro to jsou ale i alergie a není to nic příjemného a tak květen utekl ani nevím jak.Nestíhala jsem ani jiné věci nejen blog, protože dvakrát prodělaný covid mě od všeho zastavil, zbrzdil mé plány a já se teď ke všemu musím znovu vracet a začínat opět od začátku, postupovat po malých krůčcích dál jak jen to půjde.Věřím, že všechno zvládnu, i když to mnohdy není lehké už právě kvůli zmíněným alergiím, které mě taky brzdí v rozletu a mých plánech, které se nejspíš posunou až na podzim nebo zimu.V tomto období je ale těžké něco plánovat, protože jak už víme, plány mnohdy nevycházejí a člověk nikdy neví, co se může stát nebo co může přijít.A pak je třeba zaměřit se především na sebe a na své zdraví a to ostatní nechat být.
Nic to ale nemění na tom, že jaro je krásné a já ho miluju.Miluju, když svítí sluníčko, brzy ráno se už probouzí ptáčči a začínají svůj ranní koncert, když se podíváme z okna, vidíme krásně zelenou přírodu a když jdeme ven, nacházíme v ní klid, radost, potěšení a vše je krásné a rozzářené.Baví mě sednout si venku jen tak na lavičku a dívat se kolem sebe, vnímat tu jarní krásu všude okolo, kochat se výhledem na jezírko či potůček, zelené stromy, vylézající zelenou trávu a první kytičky, na to jak létají včelky, čmeláci a motýli, jak všechno kvete a voní.Jen tak sedět, na nic nemyslet a nechat se ovládat tou krásou, která je kolem nás.Na jaře se probouzí nový život a je dobré nasát si z toho pro sebe aspoň kousíček a načerpat v přírodě tu zázračnou energii, kterou nikde jinde nenajdeme.Zastavte se někdy, když je kolem vás tak krásně, nepospíchejte pořád za něčím, život tak moc rychle utíká, nenechte si ho jen tak proplout mezi prsty, protože někdy v životě přijdou bohužel okamžiky, které vás pak zastaví, když zrovna vůbec nechcete...
Nebude to dlouho trvat a brzy vkročíme už do léta.Léto, to už je ale poněkud jiné a každý ho vnímá jinak.Někdo se těší na dovolenou k moři, někdo chce jen tak jezdit na výlety, jiný ho chce strávit někde stranou od lidí, třeba na své chalupě a dalšímu stačí chodit jen tak na procházky, posadit se u řeky, udělat si piknik a být s těmi, které má rád.Léto už má úplně jinou atmosféru a já se přiznám, že mám mnohem radši tu atmosféru jara.Ten nový začátek, nový život, objevování krásy a tu novou energii, která na nás začne působit.
Jak ale říkají básníci - každému nechť to jeho, co má rád.
A tímto bych naše dnešní povídání uzavřela a budu se s vámi všemi těšit v červnu u dalšího článku.Do té doby pa pa.
Vaše Melissa.
2024 ©