Ahoj lidičky! Od mého posledního článku už uplynula nějaká doba a tak je nejvyšší čas to napravit
Za tu dobu se stala spousta různých věcí, ať už osobních, rodinných nebo těch v přírodě.Zažili jsme velikonoce, 1.máj., oslavy Dnů osvobození a mnoho dalšího.A příroda taky nezahálela.I přes letos opravdu pomalý příchod jara se v ní odehrávalo všechno tak jak to má být, jen někde s větším zpožděním.Postupně rozkvetly krokusy, sedmikrásky, začala vyrůstat ze země nová zelená travička a na stromech se objevovaly první zelené lístečky.Během dvou až tří dnů jsme najednou zjistili, že stromy už jsou skoro celé zelené a dívali jsme se na kouzlo, kde se to tak najednou vzalo...A netrvalo dlouho a trávníky a louky rozzářily první žluté pampelišky a že jich letos bylo! Na loukách tahle krásná žlutá sluníčka jen zářila! Stromy se postupně obsypaly prvními kvítky a snad přes noc vykvetla spousta stromů!Všude bylo najednou bílo, růžovo, žluto..., prostě nádhera.A opět to šlo tak strašně rychle!A pak rozkvetly nádherné růžové stromečky, moje nejoblíbenější sakury, na které vždy čekám celý rok.Ta jejich něžná růžová krása je pro mne ta největší krása na světě!První týden jsou úplně úžasné a já se té jejich krásy nemohu nabažit.Čekají mne dny výletů a běhání po městě všude, kde se nachází.Je jich ale tolik, že je ani všechny nestihnu obejít.Mám ale své trasy a na nich své nejoblíbenější stromečky, tam jdu vždycky!Bohužel, mi to v posledních letech taky komplikuje počasí, protože i když u nás kvetou až docela pozdě oproti jiným městům, stejně je většinou ošklivě, zima a nebo prší, takže mám co dělat, abych jich v tom prvním týdnu viděla co nejvíc a užila si je.Druhý týden už ta jejich krása začíná pomalu, ale jistě odcházet, zvlásť když je navíc ještě poznamenal déšť.Začínají vadnout a padat, jejich krásné růžové kvítky jsou najednou úplně všude...Jsou pod stromy, v trávě, ve vodě, jsou jich plné cesty a ulice, je na ně už smutný pohled...Tohle mne pokaždé deptá, ale co můžu dělat...?A tak se jdu pak s nimi rozloučit, naposledy ten svůj nejoblíbenější strom obejmu, pohladím, poděkuju mu a slíbím, že až za rok rozkvete, tak za ním a všemi ostatními zase přijdu.Je to takový můj rituál. Samozřejmě, že pak je celý rok znovu vidím, ten svůj si během toho roku mohu obejmout třeba stokrát a čerpám si z něj pravidelně energii, ale to už jsou z nich zase úplně obyčejné zelené stromy, protože tu svoji krásu nám ukazují jen jednou do roka na pouhé dva týdny.
Život jde ale dál a tak se zaměříme i na jiné věci.V tu dobu už taky většinou kvetou šeříky, jejichž nádherná a omamná vůně nás za nimi pokaždé dovede.Kvetou ale taky magnolie, to je další růžová krása.Sedím pod nimi vždy na lavičce a relaxuji a je mi opravdu blaze.Kvetou rovněž tulipány, azalky, macešky, pomněnky, konvalinky a začínají kvést další květiny a keře.Příroda se postupně zbarvila od krásné a jemně zelené barvy do té tmavší už letní zelené a začíná vypadat trochu jinak.Stále je jaro, ale blížící se léto už je v přírodě znát.
Vše v přírodě začíná kvést a růst poslední roky mnohem dřív, než když jsem byla malá.Hodně se toho změnilo.Ne všechno se ale změnilo k lepšímu.Psala jsem zde o prvních kytičkách, o stromech a keřích, ale když se podíváte na pole, i tam je vše jinak.Už teď kvete řepka, jsou jí celé lány!Je to nádhera dívat se do těch jasně žlutých polí, ale než se nadějeme začne zrát už i obilí.Všimli jste si, že v posledních letech se obilí sklízí mnohem dřív než kdy jindy? Svět je příliš rychlý a život je až moc zrychlený.Nikdo nemá na nic čas, skoro každý řeší jenom práci a peníze.Lidi nemají čas chodit na procházky a zvednout hlavu vzhůru, podívat se na nebe a kolem sebe jak je vše krásné, je to pro mnohé luxus.A když se někdy náhodou podívají, stejně nic nevidí a neslyší.Zapomněli vnímat svět a život kolem sebe.A tak neslyší zpívat ptáčky v přírodě, nevidí jak po řece plují labutě a kachničky, nevidí kvést stromy ani kytky a když to náhodou zpozorují, nemají čas to vnímat...
Nechci žít takovým zrychleným způsobem života.Chci mít čas.Na všechno, co mám ráda.Chci chodit na procházky, chci si posedět venku na lavičkách, dívat se kolem sebe, vnímat tu krásu a vůně, poslouchat ptáky, včelky, čmeláky, chytat motýly, natrhat si kytičku do vázy a pár klásků z pole.Chci si zacvičit, přečíst si v klidu knížku a časopis, nakreslit si energetický obrázek, vybarvit si něco hezkého z omalovánek pro dospělé, uvařit si čaj, dát si kousek dortu, proběhnout se bosá v trávě...Chci si plnit své sny a přání.Nevadí mi, že se mi všechno nesplní a že se třeba nikdy nepodívám tam, kam jsem vždycky chtěla.Chci žít svůj klidný život ve zdraví, štěstí, spokojenosti a radosti a mít čas na všechny ty drobné radosti, které dělají život krásný.Chci mít stále ty své sny, protože dokud máte sny a touhy, stále žijete a pořád se máte na co těšit.A já se o to opravdu snažím.
Je jaro a tak se radujte spolu se mnou z toho, co máte a nehoňte se za něčím, co možná nikdy nebudete mít.Udělejte si čas, zastavte se a vnímejte všechnu krásu, kterou můžete vidět.Radujte se z maličkostí a uvidíte jak vám bude fajn.Brzy se jaro přehoupne do léta, ale do té doby ještě máme čas na uskutečnění toho, co chceme udělat na jaře.Tak neváhejte!
Vaše Melissa.
2024 © 