Ahoj lidičky! Tak už je to skoro měsíc, co jsme vstoupili do nového roku a celý leden je už téměř za námi. Leden je měsíc ticha, vzpomínek, rozjímání, plánů a přání, která bychom si chtěli v tomto roce splnit. Dáváme si různé výzvy, co bychom chtěli udělat, stihnout, kam jít nebo jet, co chceme zlepšit, čeho chceme dosáhnout.A pak už je to opravdu jenom na nás.
Nemusíme dosáhnout všeho, nemusíme všechno splnit, ani dokázat, ale můžeme se o to pokusit.Možná zjistíme, že to, co jsme chtěli, není pro nás to pravé a navede nás to na jinou cestu.Vesmír a hvězdy nám sami ukážou, co je pro nás to správné.
Často se tady zamýšlím nad tím jaký byl ten minulý rok.Co nám dal nebo vzal, co jsme dokázali nebo co by bylo dobré v tom letošním roce zlepšit.Pro mne a moji rodinu byl začátek loňského roku poněkud smutný.Museli jsme se vyrovnat s tím, že důležitý člen naší rodiny, který ji vlastně držel pohromadě, odešel nahoru mezi anděly a hvězdy a už se nikdy nevrátí.A přesto, že jsme s tím, co se stalo už delší čas počítali, nikdy se na to úplně nepřipravíte.Přiznám se, že pro mne to bylo těžší než jsem čekala...Vše pro nás bylo smutné, nové a jiné.Najednou jsme museli zařizovat spoustu věcí a dělat důležitá životní rozhodnutí.Nebylo to lehké a zvláště první měsíce byly kruté.Zatím vše zvládáme a postupně jsme se s tím, co se stalo vyrovnali.Musíme.Často vzpomínáme, povídáme si o tom a plánujeme, co budeme dělat.Život jde dál a my chceme a musíme žít jak nejlépe to půjde, tak, aby ti nahoře viděli, že to zvládáme, pomáháme si a měli z toho radost.
Abych tu ale nepsala jen o smutných věcech, byly i věci dobré, veselé a pozitivní, které nás možná ještě víc stmelili dohromady.Já osobně se dokážu radovat i z maličkostí a tak, když se mi podařilo včas vyjít ven a projít se krásnou přírodou, měla jsem z toho radost, ať bylo jaro, léto, podzim nebo zima.Procházky do přírody, k vodě nebo na místa, kde jsem dlouho nebyla a kde to mám ráda, mě nabíjí pozitivní energií a všechno je hned mnohem krásnější a jednodušší.Měla jsem radost, když jsem viděla krásného motýlka, květinku nebo jsem zachránila včelku či broučka.Radovala jsem se z toho jak mi rostou a kvetou kytičky nebo že jsemu uvařila dobré jídlo, které všem chutnalo.Měla jsem radost, když jsem napsala další část mého románu nebo novou báseň, vystříhla si nebo nakreslila pár hezkých obrázků, přečetla si skvělý časopis nebo pěknou knížku, poslechla si super muziku, zacvičila si nebo jsem si zatancovala.A takových drobných a úžasných radostí jsem měla spoustu.Důležitá je láska ať už ke komukoli, koho máte rádi a kdo má rád vás, s kým si máte co říct a víte, že ti dotyční tu jsou stále pro vás a vy jste pro ně to nejvíc na světě.Povedlo se mi v loňském roce více věcí, na které jsem svým způsobem i pyšná, např. jsem začala víc cvičit, věnovat se své fyzičce, splnila jsem si část své osobní výzvy, kterou bych letos chtěla dovést do konce, věnovala jsem se psaní knihy a mnoha dalším svým zájmům.Nestihla jsem všechno, co jsem chtěla udělat, ať už z jakéhokoliv důvodu, ale tyto věci přejdou jednoduše do mé výzvy na letošní rok a pokud bude zdraví sloužit, pokusím se je splnit.
Pokud bych to měla shrnout, minulý rok nám sice něco vzal, ale i dal. Něco jsme se naučili, něčím se poučili a věříme, že to všechno zvládneme i sami dál, pokud budeme držet při sobě.A protože se máme rádi, tak věřím tomu, že to tak bude.
A tak nám všem přeju ještě jednou v tomto roce hlavně hodně zdraví, štěstí a ať se daří! 
Vaše Melissa.
2025 ©