Banan

Život je jako pampeliška

Napsal LIFE and DREAM like SWEET CHOCOLATE (») 19. 11. 2017 v kategorii Postřehy ze života, přečteno: 729×
mica-a-jina-zviratka/zajimavosti-a-jine/316586.jpg

 

Ahoj lidičky! Dnes mám pro vás takový článek k zamyšlení, protože i takové články jsou důležité a mé postřehy ze života mě občas donutí o takových věcech přemýšlet a pak ostatním radím, co mají dělat a jak se zachovat, pokud se na mně se žádostí o radu obrátí.Vždy lidem ráda vyhovím a snažím se každému pomoct alespoň drobnou radou a je mi velkou odměnou, pokud za mnou lidé přijdou a poděkují mi za to, co jsem pro ně udělala.Ale k dnešnímu tématu.Smát se dneska asi nebudete.Ale to je účel, je to článek k zamyšlení.A vzhledem k tomu, že je listopad, kdy jsou Dušičky a celý tento měsíc má vždy takovou zvláštní atmosféru, vybízí tento článek přímo k napsání.

Taky se vám občas stane, že se vám vkradou do hlavy myšlenky na to, co bude či by mohlo být, až vy tady nebudete…?A nebo co kdyby jste tu byla vy, ale nebyl by tu váš partner.Co potom…?Přemýšleli jste o tom někdy?A co třeba kdyby se něco stalo buď vám nebo vašemu partnerovi či partnerce?Mám tím na mysli nějakou ošklivou nemoc, úraz, apod., to úplně stačí k tomu, aby se člověku absolutně změnil život a tím i všem blízkým okolo.Taky se vám občas tyto myšlenky vkradou do hlavy?Já myslím, že občas se tam vkradou každému z nás, ať chceme nebo nechceme.

Říkali jste si někdy jak by asi váš přítel – partner - manžel žil, kdyby jste tu najednou nebyla?Našel by si jinou…?Dělal by s ní to stejné, co s vámi?Byl by on sám stejný nebo jiný?Byl by šťastnější než byl s vámi?Dělal by s ní věci, které s vámi nedělal, protože ona by byla taky úplně jiná než vy?A nebo by zůstal sám a už by žádnou ženu nechtěl, protože jste byla láskou jeho života právě vy a on si svůj život bez vás  po svém boku už nedokáže představit?A chtěla byste, aby už zůstal sám?A co sex?Bude mít ještě někdy s nějakou jinou ženou sex nebo to vzdá…?A bude se ještě umět tak srdečně smát jako s vámi a nebo zůstane smutný, uzavřený před světem, jenom v tom svém světě?Co byste chtěli?

A co kdyby odešel nejdřív on a vy jste tady zůstala sama?Jak byste asi žila?Byla byste soběstačná, tím myslím i finančně, pohodová ženská nebo byste nenáviděla všechny okolo, kterým přeje štěstí a nezažili takovou věc jako vy?Našla byste si ještě někoho nebo byste zůstala sama?A co sex?Chtěla byste ho ještě prožívat?Uměla byste se milovat s nějakým jiným mužem nebo ženou bez výčitek svědomí?Jak by váš život asi vypadal?Byl by lehčí nebo těžší?Uměla byste se o sebe a o svoji domácnost postarat bez mužské ruky?Přemýšlela jste o tom někdy…?

A co kdyby jeden z vás zůstal třeba po úrazu odkázaný na pomoc druhého a nemohl by dělat věci, na které byl zvyklý, byly smyslem jeho života a dělaly mu radost?Víte, že člověk se pod takovým tlakem a vlivem nemoci, která zásadně změní jeho život sám mění a psychika je v tomhle směru prevít.Jsou lidé, kteří to časem přijmou, někteří to dokonce pojmou jako dar osudu a snaží se žít dál aktivně, být soběstační, pozitivní a dělat věci, které jim zdravotní stav dovolí, nepodléhají zlým a pesimistickým myšlenkám, ale snaží se najít si i na tom, co se jim přihodilo něco dobrého.Takové lidi opravdu obdivuji, např. když začnou sportovat a někteří z nich to pak dotáhnou dokonce až na paraolympiádu nebo dělají věci, které by je možná nikdy před tím ani nenapadly a věnují se např. malování, ručním pracem, návrhářství, apod.Přemýšleli jste někdy o tom?

Já vím, je to hrozné, ale tyto myšlenky se nám všem někdy vkradou do mysli.Co by bylo, kdyby…?Radši na to nemyslet.Nevíme, co bude.Nikdo to neví.Dneska se můžeme šťastně smát, radovat se z běžných maličkostí, vodit se se svým milým nebo milou za ruku a během minuty může být všechno jinak.Život může skončit dřív než byste čekali a je mu úplně jedno, že jste měli v tom svém životě ještě tisíce dalších plánů.Život je jako pampeliška.Rozkvete a rozzáří se jako sluníčko a vzápětí rozfouká své chmýří do všech světových stran a nezbude nic.

A tak žijte každý den jako by byl ten den poslední.Mnohokrát jsem tato slova slyšela a četla a věřte, že jsou pravdivá.Žijte, radujte se, smějte se, dejte si zmrzlinu nebo dobré víno,  plňte si své sny, milujte se, zbytečně se nehádejte a netrapte se věcmi, které nemůžete změnit.

Žijte, dokud můžete, žijte teď a tady, žijte přítomností, žijte, dokud je vám dovoleno žít…

 

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Intuice z IP 95.129.243.*** | 19.11.2017 17:47
Přemýšlím, co kdyby... Jedna taková nehezká nemoc je u nás na obzoru, a pokud opravdu propukne, svět se naší rodině změní a bude vše zcela jinak.
Někdy stačí maličkost a všechno je rázem jinak.Držím palce ať se nic nestane a vy všichni můžete žít jako dosud.smile
Natálie z IP 213.235.71.*** | 25.11.2017 20:29
něco podobného jsme taky nedávno probírali s přítelem.. co by kdyby.. kdyby se stal nějaký úraz.. a taky nad tím přemýšlím.. vždy to v člověku je... nějak se tyhle myšlenky vkrádají.. sice jsem tvůj článek nedočetla až do konce, protože vím přesně, co máš na mysli.. a hlavně já bych pak nad tím taky začala přemýšlet a to teď nechci .. vždy když nad tím přemýšlím, tak pak brečím a je mi smutno.. ¨
www.go--away.blog.cz
Mrzí mne, že jsi článek nedočetla do konce, protože končí pozitivně, ale chápu to.Tímto článkem jsem nechtěla nikoho rozplakat, ani nechci, aby měl někdo pesimistické myšlenky, jde o takové malé zamyšlení, už z toho důvodu, že byly Dušičky a ty vždy nutí k zamyšlení nad životem a smrtí.A tak neplač a žij, užívej si života a příliš často se nad těmito věcmi nezamýšlej.Snaž se dívat dopředu s dobrou náladou a věř, že všechno bude dobré, když ty sama budeš chtít.smilesmilesmile
Vendy z IP 2a00:1028:96c1:*** | 27.11.2017 09:26
Takové myšlenky, pokud se vynoří, je nejlepší nechat proběhnout sprintem a vypustit hned zadními dvířky pryč. Opravdu. Pokud bych tady  nebyla a zůstal po mně partner, byla by jeho volba, jak žít dál. Pokud by si našel novou ženu a pokud by byla dobrá, přála bych  mu to. Samozřejmě bych byla nerada, aby si ji našel třeba do půl roku, mrzelo by mě, kdyby na mě zapomněl tak rychle, ale aby byl celý život sám, bych mu nepřála.
Nevím, jestli je verze smrti lepší než verze doživotního úrazu. Nemaluj čerty na zeď, se říká, a myslím,že daleko obtížnější a zatěžkávací zkouškou partnerského vztahu je, starat se o částečně, nebo dokonce úplně nemohoucího člověka. Je to obrovské břemeno a pořád existuje a bude existovat porovnávací měřítko, jak to bylo předtím a jak to bude potom. Protože nejde jen o to, pomoci tomu druhému, obsloužit ho, když potřebuje, ale vyrovnat se s vlastním pocitem bezmoci, lítosti, frustrace, a navíc to samé i s partnerem, protože i on sám bude podstupovat proces sebelitování, hněvu, bezmoci a zoufalství. Toto všechno může udělat ze života nesnesitelné peklo a ještě hůř, pokud jeden z partnerů třeba úraz zavinil. Žádná sranda a dokonce bych se ani nedivila, kdyby to jeden z partnerů vzdal (ťen zdravý, pravdaže) a odešel. Společensky odsouzeníhodné, ale v podstatě pochopitelné. Osobně bych se nikdy do takové pozice dostat nechtěla, stejně jako do dalších krajních pozic, jako je záchrana tonoucího v lednu (propad na ledu, například), záchrana zraněného po havárce, a podobně. Nejsem hrdinka, i když bych ráda byla, a ze zkušenosti vím, že
Vendy z IP 2a00:1028:96c1:*** | 27.11.2017 09:32
dokončení - ze zkušenosti vím, že bych spíš panikařila než byla pohotová a nad věcí. Kdoví, možná bych měla záchvat správného jednání, občas mě to popadne, že skutečně udělám to nejlepší, co můžu udělat, ale jindy jsem jak ochrnutá a pokud něco podniknu, dopadá to nedobře. Asi je nejlepší nevytvářet domněnky, se říká a je to pravda. Ale taky je fakt, že takovéto myšlenky opravdu občas nalezou do hlavy a tam vrtají a hnízdí, dokud je nevymetem, nebo dokud samy neodejdou.
Ještě k té první možnosti, tedy vlastním odchodu a novém partneru pro partnera - myslím, že to nikdy nebude jako s tím prvním. Jestli se bude smát, bude to jiné, jestli bude sex, bude to taky jiné. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, to rčení myslím platí i zde.
Napsala jsi to naprosto přesně.Vždycky by to bylo jiné, těžké, hrozné, atd.Člověk musí jen doufat, že se do takové situace snad nikdy nedostane.Doufejme, že se náš život bude odvíjet tak jak bychom si to sami přáli bez nějakých větších výkyvů.smilesmile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a dvanáct 

TOPlist