CESTA ZA POZNÁNÍM
Dospělost klepe ti na dveře a ty máš svoje touhy a sny,
věříš tomu,že tě čekají jen krásné a růžové dny,
cestou lásky chtěla by ses dát,
zamilovaná a toužící,chtěla by ses smát.
Pokojíček s panenkami opustíš a za láskou se dáš,
i když pořád nevíš,zda na to máš,
květy dětství v prachu cest,
na cestě za láskou smývá déšť,
zavřeš oči a nastavíš dlaň,
poraď mi Bože,kam mám jít,kam...?
Osud z dlaní necháš si číst,
posloucháš svou oblíbenou stanici Sweet,
korálky navlékáš,náramky si děláš,
toužíš udělat něco,co nemáš,
opít se whiskou na cestě z hvězd,
na cestě poznání nechat se vést,
zapomenout na květy dětství tam v prachu cest,
už i ten poslední dávno smyl déšť
a ty se ohlížíš,i když chceš jít dál,
tolik si přeješ,aby tě miloval...
Za štěstím,za láskou,toužíš jít,
tolik si přeješ dospělá být,
toužíš se líbat a něžnými dotyky nechat se hřát,
toužíš zažít milování a lásku svou mu dát,
za sebou nechat pokojíček,panenky i vzpomínky na dětství
a květy lásky proměnit na štěstí...