HOLUBÍ SVĚT

Holubí svět,šedivá krása,barevný květ,

poletují a přicházejí skoro beze strachu k vám,

na jejich něžnou holubí krásu se zblízka podívám,

po kapsách hledám,co jim dám,

do jejich světa se zvolna propadám.

Šedivá holubí krása,

strach,odvaha,i láska k lidem dovedla je k tobě,

najděte tu lásku k jejich duším v sobě,

vždyť jen o kousek rohlíku tě jejich oči žádají,

nic víc nechtějí,nic víc nemají,

jen trochu vzrušení do jejich holubího života,

Bože,ten rohlík,to je dobrota,

říkají jejich oči upínající tvůj pohled na tebe,

dáš jim ještě kousek nebo je odeženeš od sebe,

drobíš jim rohlík a usmíváš se,je to fajn,

soupeří mezi sebou,kdo ho dřív vezme do zobáčku,

nebojte se,já vám ještě dám,

tiše si v duchu říkáš,celé hejno se slétlo k tobě,

znovu prosí o kousek dobroty v této letní době

a když se najedli,spokojeně zamávali křídly

a odlétli o kousek dál,

holoubek s holubičkou se pusinkují

a další se na ně bojovně kouká-hele,já jsem tady král,

jako-by říkal a snažil se holubičku odlákat pryč,

kterému z nich dá ke svému holubímu srdíčku klíč,

krásní a spokojení,přesto je mnozí nemají rádi,

nechtějí být s nimi kamarádi,

ale holubi létají a nedělají si z toho nic,

po zemi se procházejí a hledají,kde toho najdou víc,

v kalužích po dešti se vesele cachtají,

na řeči ostatních nedají

a ve fontánkách se koupají a v kašnách hledají vodičku,

chtějí se napít a smočit svůj zobáček a křidýlka aspoň trošičku,

tak dopřej jim tu radost jejich holubího života,

zapomeň na předsudky a hoď jim kousek své bagety,

ať můžou si opět říct-jé,to je dobrota...