Tak jako řeka plyne a podzimní listí roznáší vítr,
tvé oči se smějí, s tebou je všechno sichr,
polapená v hodinách času nestíhám vůbec nic,
těším se a doufám, přemýšlím, co je víc,
volám ti, co mám dělat, když v hodinách času zakletá jsem,
tvá slova hladí, krásná růže pro tebe jsem,
hledáme řešení jak z hodin času ven,
abych mohla přijít za tebou, tam i sem,
prázdnota zůstává, naděje hřeje,
má duše se usmívá, tvá duše se směje,
rozřešení našli jsme, kapky deště se na zem snáší,
podzim se nesměje, právě teď se mračí,
vítr rozmetá listí ze stromů, kaštany padají
a já tady samotná stojím,
v mysli tě mám a myšlenkami lásky se s tebou spojím,
lavičky opuštěné, nikdo na nich už nesedí,
na co právě myslím, o tom nemáš ponětí,
zakleti v čase oba dva jsme
a píseň lásky z dálky nám zní,
najdeme, co tolik chceme, za několik dní,
déšť vystřídalo slunce a vítr utichl,
tajemství vesmíru odkrylo svou tvář,
po slunci posílám vzdušný polibek a šeptám,
tak tady mě, lásko máš…
2024 ©