LÁSKA S PŘÍCHUTÍ KARAMELU
Až jednou kolem tebe projde tvůj sen,
neváhej a chyť ho do svých dlaní,
až jednou nastaví ti pravou tvář krásný den,
dokaž světu,co je v tobě a buď svou paní,
až jednou rozněžní tě láska,
jdi za ní a ukaž,že na to máš,
až jednou pochopíš,co vlastně chceš,
poznáš sama,koho ráda máš,
teď však utíkej a nastav slunci svou tvář,
vím,že ho miluješ,že na něj nezapomínáš,
tak jdi a ukaž mu,co v tobě je,
jaká doopravdy jsi,
po čem opravdu toužíš,
když říká ti nad ránem-ještě spi,
zapomeň na představení,která hraješ jen pro něj
a otevři své srdce se svým pravým já,
jsi napůl ještě dítě,napůl žena hotová,
připravená na lásku a všechno,co k ní patří,
otevíráš zámek tajných dveří,
je ti sladkých šestnáct,ale kdo ti to věří,
nechceš už jen snít,chceš poznat realitu,
ale on se stále brání,
hladí tě po tvých dlouhých vlasech
a říká,že tě chrání,
ty už ale nechceš žít v zajetí snů a touhy svého těla,
v krásném dnu plném slunce bys lásku okusit chtěla
a když přišla ona a dala ti nahlédnout do své duše,
neváhala jsi a přikývla jsi,
věděla jsi,co se smí a co může
a když tě poprvé políbila a dotkla se tvého těla,
byla jsi ztracená,tolik jsi to chtěla,
neuchránil tě,
čekal příliš dlouho na tvou údajnou dospělost,
ale ty už jsi přece nebyla dítě,
otevřela jsi svou náruč,své srdce i tělo,
když tě hladila a pak ti řekla-chci tě,
v zajetí své touhy poznala jsi lásku jakou on ti nedal,
děkuji ti,šeptáš do tmy,
konečně jsi šťastná,
ale on už ve tvém životě prohrál...
2024 ©