Vzpomínky jsou jako plameny ohně přecházejícího kolem
a vrací tě stále zpět,
ohlížíš se a vidíš za sebou kvést oranžový květ,
vykvetl z ohně vzpomínek,vzpomínek horkých jako slunce
a ten sluneční žár zůstává stále v tobě
i těch pár vzpomínek a ty se ohlížíš,i když chceš jít dál,
v plamenech ohně našel jsi svou spalující vášeň,
našel jsi dar
a teď se ohlížíš,vzpomínek pár na lásku dávnou je zase zpět,
vrátil ses a utrhl jsi ten oranžový květ
a když jsi ho utrhl,vykvetl hned nový,abys nezapomněl,
vzal jsi ho něžně do dlaní a pak sis k němu přivoněl,
plameny ohně pálí ve vzpomínkách času,
chceš jít dál,chceš odkrýt její krásu
a ptáci nezpívají,jen poletují kolem a sedají si na stromy,
chceš utéct pryč,
vidíš jak za tebou k zemi bortí se domy,
oranžový květ svíráš ve své dlani,musíš jí ho dát,
nesmí padnout na zem,nesmí spát,
krev stéká ti po zádech,to nic,
to ti jen rostou křídla a stává se z tebe anděl
a z ní se stane víla,
vezmete se za ruce a půjdete spolu naproti lásce,
vzpomínky necháte za sebou,pohlédnete k nebi,
Bůh je ten dárce,
plameny ohně zůstanou za vámi
a místo nich bude spalující touha,oheň lásky se rozhoří,
i když ve tvém srdci zůstane černá šmouha,co lásce už nevěří,
nesmíš se utápět ve vzpomínkách,čas nevrátíš už zpátky,
zapomeň na slzy,pláč,smích,štěstí i hřích,
nech všechno odejít srdcovými vrátky,
pohlédni ke slunci,tam načerpej novou sílu a začni zase žít,
už z dálky slyšíš andělský smích,
dej šanci nové lásce,ona tě miluje a touží s tebou jít lásce vstříc,
ber všechno,co se ti nabízí,jinak nebudeš mít nic,
Bůh ti dal šanci,
stal se z tebe anděl dobra a lásky a z ní motýlí víla,
na zelené louce v pampeliškách budete spolu stát
a objímat vás bude mocná síla,
pohlédnete si do očí a pak se přitisknete k sobě,
ty budeš patřit jí a ona zase tobě,
je krásná,dlouhé zlaté vlasy jí září v paprscích slunce
a kapky rosy na jejím těle třpytí se jako diamanty,
hladíš ji v návalu lásky a do vlasů jí vplétáš oranžový květ,
který jsi dosud svíral v dlani,
neuvadl,je to květ Boží lásky
a ty toužíš navléknout jí prstýnek s brilianty,
přivírá oči a ty ji líbáš,její rty chutnají po jahodách
a ty už se nechceš vrátit zpět,
zavřel jsi srdcová vrátka,plameny ohně nechal za sebou,
vzpomínky spolkl do vlasů vpletený oranžový květ
a ty hoříš touhou po jejích rtech i jejím nahém těle,
tak dlouho jsi byl sám,
zavřený ve vzpomínkách jako v chladné cele
a teď jsi tu s ní,s motýlí vílou,
na louce plné pampelišek,které tak jako ona září,
ani se ti nechce věřit,že najednou se tak všechno daří,
spalující láska otevřela srdce nové lásce a tys ji nechal vejít,
utekl jsi plamenům ohně,
nechtěl jsi ji kolem sebe nechat zase jen tak přejít,
je tak krásná v žáru slunce i v záři tisíce hvězd,
potkali jste se na jedné ze vzpomínkových cest,
unikli jste plamenům ohně ve vzpomínkách času
a spolu jste začali objevovat novou lásku a krásu,
leháte si do trávy a spalující láska vás hřeje,
to anděl s vílou se spojil
a vy se milujete...
2025 ©