PODZIMNÍ DOSTAVENÍČKO
Letos sis léto příliš neužila a přesto je čas žít,
ne sedět jen doma zavřená, přemýšlet a snít,
o louce plné kvítí a bosých nohách v trávě,
jen se obléct, nazout boty a jít, to zvládneš hravě,
o ptačím zpěvu a stromech, pod kterými budeš sedět
a na modré nebe plné bílých obláčků budeš hledět,
o řece, která plyne tak jako čas, který máme,
život tak rychle utíká, co všechno ještě uděláme, co za něj dáme,
i kdybychom dali milióny, čas nezastavíš a jednou přijde pád,
žij každý den, raduj se a směj, tak jak to máš rád.
Léto bylo krátké i dlouhé a horké a ty ses skrývala ve zdech svého bytu,
tolik jsi chtěla a toužila jít ven, ale tančila jsi při Měsíčním svitu,
hvězdičky z nebe zářily a Měsíc se na tebe z výšky díval,
svítil tak hodně a byl tak blízko, myšlenky ve tvém srdci skrýval.
Podzimní čas nastal a léto už je pryč,
zamklo dveře s nápisem Prázdniny na velký zlatý klíč,
nic sis letos neužila svojí vlastní vinou i vinou odlesků letní záře,
své pocity a přání psala sis pouze do diáře
a tohle léto už definitivně skončilo tak jako tvoje sny a přání,
co bude dál, o tom nikdo nemá ani zdání,
co přijde, co bude a jak to bude dál,
královna zemřela, teď byl zvolen král
a co bude zítra, pozítří a za pár měsíců, jak budeme žít,
už nechceš jen sedět doma a zase pouze snít,
ty toužíš žít a třeba v dešti jít
a procházet se krajinou, kterou tak důvěrně znáš,
říct Bože, děkuji za všechno a uvědomit si jak se vlastně dobře máš.
Vzpomínky zůstávají a život se musí umět žít, dokud dovolí nám,
za rok přijde nové léto, ještě není odzvoněno všem dětským i dospěláckým hrám
a slunce bude zářit a pálit a ty budeš chtít ven zase jít,
tak popadni tašku a jdi k vodě nebo na zahradu,
dej tělo i nohy do pohybu
a přestaň o tom všem zase jenom snít
a večer vytáhneš diář a napíšeš si poznámku
o tom, co se ti povedlo a jak jsi šťastná,
budeš se cítit zdravá, veselá a krásná,
tak nezapomeň začít se vším včas,
ať se ti podaří splnit si své touhy, přání a sny
a prožít krásné, i když úplně obyčejné dny,
labutě poplují k tobě po vodě a budou rády, že tě opět vidí
a ty budeš spjatá s přírodou a když nebudeš chtít, nebude tam moc lidí
a Bůh se bude z nebe dívat a šťastně se usmívat, že jsi to dokázala,
ještě ti dá dost času, abys mu lásku a vděčnost prokázala
a hříšné i smutné myšlenky necháš v knížce, kterou budeš číst,
teď žij a raduj se, ať se můžeš zase skvěle mít!
2024 ©