Pokušení

Napsal LIFE and DREAM like SWEET CHOCOLATE (») 6. 6. 2016 v kategorii Z mé literární tvorby, přečteno: 793×
fantazy-art/le-noir-dans-le-blanc-by-crcarlosrodriguez-d1swdt7.jpg

Ahojky všichni! Na dnešek jsem si pro vás po dlouhé době opět připravila jednu ze svých povídek, která se jednoho krásného dne objeví i v mojí knize, ale já vám ji nabízím už teď:)A protože se především v tomto období koná a bude konat spousta rockových koncertů, na jeden vás vezmu prostřednictvím své povídky, ve které jsem se pokusila splnit jedné rockové fynynce její dávný rockový sen:) Tak snad se vám bude líbit:)smile

POKUŠENÍ

 

Henrieta stála v davu lidí a nadšeně se dívala se na koncert své nejoblíbenější skupiny.Tolik se sem dnes těšila...Bylo jí čtrnáct,když objevila tuhle rockovou skupinu Black Rose a zpěvák Adrian se stal jejím idolem a průvodcem v jejím životě,i když pouze  na cédéčkách,DVD či v rádiu.Hltala všechny časopisy a novinky na internetu,kde se o něm a jeho skupině psalo,lepila si jeho plakáty v pokojíčku a tajně snila o tom,že se s ním jednou setká a půjde na jejich koncert.Krásnější chlap pro ni neexistoval.Milovala ho.Milovala jeho hlas,jeho vlasy,jeho oči,jeho tetování,jeho ruce,které svíraly tak pevně,ale přesto jemně mikrofon nebo kytaru a jeho oči se přitom uměly tak podívat...Vysoký,urostlý,s dlouhýma bloďatýma vlasama a sexy postavou.Dívala se na něj jako na obrázek,vždy,když sledovala nějaký jeho koncert na dévédéčku a u toho si představovala jak asi líbá.Jeho smyslné a šťavnaté rty jí nedaly spát a ona toužila spočinout v jeho náruči,dívat se do jeho modrých očí a líbat se s ním.Představovala si i mnohé další věci,za které se pak styděla,ale nemohla si pomoct.Věděla,že pro něj by byla schopná skoro všeho...Chtěla se stát jednou z těch krásných dívek,o kterých četla,že prošly jeho postelí a bylo jí úplně jedno,když se o něm psalo,že se rád napije a pak se z něj stává surovec a rváč,který si nebere servítky a je pak hrubý a surový i k ženám,se kterými zrovna spí.Říkala si,že s ní by takový nikdy nebyl,protože ona by mu dala lásku...Když jí bylo šestnáct let,přiletěl Adrian se svojí skupinou z Ameriky na koncert do jejího rodného města,protože právě absolvoval turné po Evropě.Strašně moc tam chtěla jet,vidět ho konečně na vlastní oči,nechat si podepsat jeho fotku a diář,ale rodiče ji tenkrát nepustili.Měli o ni strach,ale ona jim to tehdy měla hrozně za zlé,že ji nepustili do velkého města za jejím idolem a dělali z ní malou holku.A právě tenkrát se rozhodla,že jestli se jí někdy podaří dostat se na jejich koncert,že se bude hodně snažit být mu co nejvíc nablízku a pak se s ním vyspat.Toužila po něm a zároveň to měla být její pomsta za to,že v těch svých šestnácti na jeho koncert nemohla.

A teď tu stála,bylo jí osmadvacet a konečně se jí začal plnit sen.Dívala se na Adriana a měla pocit,že se vůbec nezměnil.Byl to pořád nádherný chlap,s dlouhýma blond vlasama,modrýma očima,smyslnými rty a tím nejkrásnějším úsměvem.Jeho zpěv ji vzrušoval,srdce jí bušilo až v krku,rocková muzika měla říz a když přejel Adrian struny kytary a usmál se do publika,roztála by snad i ta nejvíc nevinná holka a dala by si říct.Koncert se blížil pomalu ke konci,Adrian zpíval zrovna tu nejkrásnější pomalou písničku a když zaklonil hlavu,dlouhé vlasy mu sahaly skoro až na zadek a pevné nohy v obtažených džínách dávaly vyniknout i jiným věcem...Věděla,že až koncert skončí,nesmí ztratit ani minutu a musí za ním do šatny.Byla to její jediná šance,jak se k němu dostat blíž.Tak,jak si to kdysi vysnila.

Ještě jeden nebo dva přídavky a Henrieta věděla,že musí vyrazit.Naštěstí měla šikovné místečko,odkud se nebude muset prodírat davem dalších sexuchtivých dívek a žen,ale bude moct hned vyběhnout za svým cílem.Byla připravená na to,že ji tam asi nebudou chtít pořadatelé pustit a že to nebude jednoduché,ale i tuhle činnost měla dokonale promyšlenou.Věděla,že musí uplatnit svou krásu,svůj šarm,vystrčit pořádně prsa,nechat na sebe sáhnout a případně je uplatit penězi.Byla rozhodnutá udělat cokoliv.

Stála před šatnou,ze které se ozýval hurónský smích,hlasitá mluva,sprostá slova,cinkaly lahve s pivem nebo i něčím jiným,byl tam odsud cítit kouř a jeden překřikoval druhého.Věděla,že to musí udělat a to pokud možno hned,než někdo vyjde ven nebo naopak přijde nějaká holka,která se taky bude snažit dostat dovnitř.Potichu zaklepala na dveře a čekala.Nikdo ji ale zřejmě neslyšel.Zabušila tedy znovu,tentokrát s větší razancí a vešla dovnitř.Oslnilo ji světlo a zároveň se ocitla v šedivé mlze z kouře,ale přesto si stačila všimnout,že členové kapely sedí různě po židlích i po zemi,všude se válí kytary,oblečení,cigarety,flašky od piva,na stole stála láhev whisky i několik plechovek a lahví s pivem a colou a uprostřed toho všeho stál s lahví piva Adrian.“Kdopak to k nám přišel na návštěvu?“,spustil Adrian a podíval se po ní.Stačila si všimnout,že přejel její postavu očima od shora dolů a spokojeně se usmál.“Ahoj,já jsem Henrieta,byla jsem na vašem koncertě“,řekla slušně a podívala se po osazenstvu šatny.“Moc hezky jste hráli,ale přišla jsem hlavně tady za Adrianem...“,špitla Henrieta a podívala se směrem k němu.Ozval se opět hurónský smích a cinkání sklenic a lahví s pivem na přípitek,asi na to byli zvyklí,že za ním po každém koncertě někdo přišel.“Tak pojď ke mně,kotě a neboj se...“,zasmál se Adrian a podíval se po členech kapely.“Bude mi ctí,když nám budeš dělat společnost“,řekl vesele Adrian a Henrieta spatřila ten jeho okouzlující a odzbrojující úsměv,po kterém tolik toužila.“Připij si s námi na ten náš  dnešní koncert,bylo to skvělé a moc se nám povedl,že jo,kluci?“,zasmál se znovu Adrian a podával jí skleničku,do které nalil whisky a plechovku s colou.“Tak na náš úspěch a na tebe“,usmál se a podíval se jí poprvé pořádně do očí.Myslela si,že se zblázní radostí,nejradši by se mu vrhla kolem krku,přisála se mu na ty jeho šťavnaté rty a už se ho nepustila,ale nechtěla vypadat jako zoufalá sexuální loudilka,která bez sexu nevydrží už ani minutu.Navíc tam bylo dalších deset chlapů a každý si chtěl na ni sáhnout nebo ji aspoň poplácat po zadku.Jo,počítala s tím a tak se začala chovat slušně řečeno jako lehká děva.Spoluhráčům Adriana se to pochopitelně líbilo,ale netrvalo dlouho a do šatny se nějak propašovaly další tři dívenky,které si rozebraly mezi sebe kytaristu,bubeníka a klávesistu.No,bylo tam opravdu veselo.Henrieta se ale nejvíc věnovala Adrianovi,za kterým tam doopravdy přišla.Nehodlala se vzdát svého snu a bylo jí úplně jedno,co pro to bude muset udělat.Mazlila se tam s ním v rohu místnosti a když se jí znovu podíval do očí,pohladil její tvář a vlasy a sklonil se k ní,aby ji políbil,byla ta nejšťastnější holka na světě.Věděla,že kdyby už nic jiného nebylo,tak byla v jeho blízkosti,líbala se s ním a mazlila,ale ona chtěla víc...A Adrian viditelně taky.Ale na to on byl zvyklý a nic ho nepřekvapovalo.

„Zůstaneš tu se mnou celou noc,lásko?“,zeptal se Adrian Henriety,když otevřel dveře hotelového pokoje a vešli spolu dovnitř.“S největší radostí“,usmála se Henrieta a prohlédla si Adriana tak jako si prohlédl on ji,když vešla před třemi hodinami k nim do šatny.Nic jiného si ani nepřeju,řekla si v duchu,přitiskla se k němu svýma prsama  a začala ho líbat.Už nemusela brát na nic a nikoho ohledy,byla tu jen sama za sebe a byla rozhodnutá udělat v sexu cokoliv,co si bude Adrian přát.Konečně byla s tím,koho od svých čtrnácti let milovala,po kom toužila,s kým prožívala pod peřinou své první tajné orgasmy,o kom snila  a s kým si představovala to nejkrásnější a nejvášnivější milování.Tak s tím tu teď stála a dívala se do jeho modrých očí,líbala ty jeho svůdné rty,hladila jeho tělo a cítila jeho mužskou chloubu v džínách na těch svých,jak se k ní tiskl a přitom se dotýkal jejích prsou.Byla vzrušená,srdce jí bušilo jako blázen,hladila ho po těch jeho dlouhých a nádherných vlasech a když jí svlékl podprsenku,stály jí bradavky jako vojandy,připravené na dlouhé mazlení.Nemusela se nikomu zpovídat z toho,co tady dělá,jen svému svědomí,ale to bylo čisté.Bylo v ní za ty roky tolik lásky,kterou mu teď chtěla dát a ani trochu jí nevadilo,že je zvyklý přijímat takovou lásku pravidelně a od jakékoliv holky,kterou si zamane a která se mu líbí.Byla konečně jednou z nich.

Cítila ve svém těle takové vzrušení a touhu po milování jakou snad ještě nikdy nepoznala.A když se jí Adrian dotýkal a laskal její prsa měla pocit,že už to čekání na opravdové milování nevydrží.Už jí nebylo čtrnáct a mohla si dělat,co chce a co uzná za vhodné.Nikdy by si nebyla pomyslela,že se jednou bude dotýkat jeho intimních míst a přesto se to stalo.Když ji Adrian odnesl do postele a trochu drsně ji hodil do peřin,věděla,že teď konečně opravdu začne to,po čem celý život toužila a co  jako holka tolik chtěla.Adrian byl něžný a po chvilce mazlení na posteli se sklonil k jejímu klínu a dopřál jí vzrušení a něhu jako nikdo před tím.Hladila jeho dlouhé vlasy a dopřávala si koktejl něžnosti i rockerské drsnosti přesně tak jak to chtěla.Leželi na té velké posteli,jejich dlouhé vlasy byly zapletené v sobě zrovna tak jako oni dva,hladili se a líbali a pak,když ucítila jeho mužskou chloubu v sobě,užívala si milování s ním přesně tak,jak si to  kdysi vysnila.Nepřestával ji vzrušovat a jeho dotyky byly pro ni elixírem života.Její mladé tělo se pod těmi dotyky svíjelo slastí a nespoutaností svého tajného snu,který si nyní Henrieta plnila a bylo jí úplně jedno,že před ní tohle všechno dělal už se spoustou jiných holek a že po ní přijdou zase další,se kterými si bude užívat.Teď tu byla ona a její sen,který v sobě měla už od čtrnácti let.

Nelitovala vůbec ničeho.Byla to dlouhá a vášnivá noc,plná něžného milování i drsného sexu s jejím idolem,kterému splnila všechno,co si přál a dělala s ním všechno,co chtěla i ona sama.Byla to její noc a věděla,že už taková žádná jiná nebude.Ráno se rozejdou a už se zřejmě nikdy neuvidí.To ale věděla a počítala s tím.Už to,že si mohla splnit svůj sen z dětství pro ni hodně znamenalo.Adrian ji v ničem nezklamal.Byl to drsný rocker,ale i něžný,vášnivý a krásný chlap,se kterým si měla co říct.Celou noc promilovali,ale taky si povídali,svěřovali si svá tajemství a přání a Henrieta měla pocit,že ho zná už celý svůj život.A když se zamyslela,uvědomila si,že ho vlastně zná skoro celý svůj život...A teď tu byla poprvé ve svém životě opravdu s ním.Bylo skoro ráno,začínalo svítat a do hotelového pokoje začalo pomalu pronikat ranní světlo.Na stolku stála nedopitá lahev vína,skleničky od whisky,voda,nedojedené chlebíčky a kousek pizzy,všude bylo poházené oblečení a přesto to byla ta nejkrásnější noc v jejím životě.Henrieta se přitulila k Adrianovi,obejmula jeho vypracované a pořád pěkné tělo a zašeptala:“Spíš...?“Něžně ji políbil na její svěží a dychtivé rty,pak se k ní taky přitulil a spokojeně usnuli...

Dopoledne už sluníčko dávno svítilo svými zlatými paprsky do pokoje,když se Henrieta a Adrian probudili.Usmáli se na sebe a oba věděli,že to byla jejich první a zároveň poslední noc a že jim spolu bylo moc hezky.Vysprchovali se,upravili,nechali si přinést jídlo na pokoj a pak se spolu úplně naposledy pomilovali.“Tak se měj krásně,Adriane a děkuji ti za splnění mého snu.Děkuji ti za všechno,bylo to s tebou opravdu nádherné“.“To já tobě děkuju,Henrieto.S tebou jsem měl pocit,že jsem úplně jiným člověkem.Víš,takovým obyčejným,kterého nikdo nezná a nikdo se s ním nechce vyspat jenom pro to,že je slavný,ale z opravdové lásky.A tu jsem u tebe poznal a cítil jsem ji.Škoda,že se musíme rozejít.Nikdy na tebe nezapomenu“,řekl Adrian,sundal si z krku jeden ze svých řetízků,připnul ho na krk Henrietě a pak ji vášnivě políbil na její růžové a sladké rty.“Já na tebe taky ne,Adriane.Tak ahoj“,řekla potichu Henrieta,úplně naposledy ho něžně políbila a s očima plnýma slziček vyšla ze dveří...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Děkuji ti za pochvalu a jsem ráda, že se ti povídka líbilasmileMoc si tvých slov vážím, Ty mě vždycky potěšíšsmilesmile
Henry.Wilde z IP 2a00:1028:83c2:*** | 8.6.2016 15:14
Velice povedené ,  připoměla jsi mi jednu skupinu , kterou mám rád  , jen tím názvem .  Krásně napsané , velmi romantické ...


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel čtyři a dvanáct