Proč...?!? R.I.P.

Jak už asi všichni víte, dnes 12.5. v odpoledních hodinách se konal pohřeb a poslední rozloučení se zpěvačkou Ivetkou Bartošovou, kterou jsem měla moc ráda.Dovolte mi  prosím, při této příležitosti, ještě jednou tady na ni vzpomenout touto básní.

PROČ...?!?

Utichl svět,už nikdy nezazpíváš žádné písničky,

je mi z toho tak smutno,po tvářích stékají mi slzičky,

utichli ptáci,i když slunce dál svítí,

růžové stromy voní a kvete barevné kvítí

a v té kráse kolem je tvůj čin ještě mnohem horší,

i stromy pláčou a shazují své krásné květy

a za pár dnů se budou topit v dešti

a ty už nikdy neuvidíš tu jarní krásu a neuslyšíš ptačí zpěv,

rozhodla ses vyřešit své trápení rychle,navždy a hned

a žádná slova,ani láska nezvrátila tvé rozhodnutí,

byl to promyšlený čin,ne žádné zkratovité mysli pohnutí,

přesně jsi věděla,kdy a proč to provést,

tisíce lidí jsi zasáhla a z něho se stal rázem vdovec,

je to jen jeho chyba,že se to stalo,

že tě to všechno až do hrobu dostalo,

jeho „láska“,jeho ochranářství,jeho falešný přístup k tobě,

nemiloval tě jak sis zasloužila,

neochránil tě,

nedal ti šanci se změnit a ty teď ležíš v hrobě,

ať už nic neříká a nepředstírá lítost a pláč,

už nic nikdy neudělá líp a co ty z toho teď máš,

tvůj hlas utichl,tvé oči byly utrápené,

už dávno přestala ses smát,

bývala jsi krásná a tolik jsi nám všem toho ještě mohla dát,

teprve teď je vidět,kolik jsi stále měla fanoušků

a kolik lidí tě mělo rádo,

všichni ukazují prstem na viníka,který se snaží a přetvařuje,

aby mu vše do karet hrálo,

utichli ptáci a motýli bez hnutí sedí na květech

a nevnímají jejich vůni,ani krásu,

hledají tak jako my odpovědi a ty jsi zatím hledala svoji spásu,

nikdy jsem nepochopila,proč sis začala zrovna s ním

a proč sis ho nakonec vzala,

krátká chvilka zamilovanosti byla tvá největší a osudová chyba

a pro všechny tvůj krutý čin hrozná rána,

už není cesty zpět,bylo to špatné rozhodnutí,

tolik lidí ti chtělo pomoct,

ale ty jsi nikdy před ním nic neřekla a pomoc jsi odmítala,

v té chvíli tě nikdo nedonutil a už nedonutí,

tvá citlivá a utrápená dušička bála se cokoliv říct

a ty jsi nevěděla,jak začít své trápení opravdu řešit,

místo toho se o tebe lidé začali bát a začala jsi je vším kolem sebe děsit,

nikdo ti ale nedokázal pomoct,když jsi to odmítala

a ty ses přitom ve svých krutých pocitech,myšlenkách a bezmoci zmítala,

teď už je konec tvému trápení,

kytky stále kvetou a ptáci znovu zpívají,

jen lidi zapalují za tebe svíčky a slzy si z očí stírají

a motýli znovu lítají z květu na květ

a vnímají jejich krásu a vůni

a kačenky plavou klidně po hladině tam v té tůni

a čápi se z komínů rozhlíží,květy stromů opadaly

a všechno jde dál,

nikdo nevyhrál,nikdo není král

a slunce svítí,i když ho halí černý mrak,

krásná zpěvačka zemřela a vytřela všem kolem zrak,

svá tajemství si vzala sebou,

utichl její hlas a oči se navždy zavřely,

věnujte jí prosím tichou vzpomínku a zapalte svíčku,

nechte stéct slzu po tváři,

věřte,že děkuje vám v říši andělů,

že jste si na ni vzpomněli...

Tuto báseň bych byla radši nikdy nenapsala...Děkuji Ti za všechny Tvé krásné písničky.Sbohem, Ivetko...

Ať je Ti země lehká a Ty konečně najdeš ten vytoužený klid, který jsi v posledních letech tolik hledala...R.I.P.