Robert byl mladý muž,který se živil jako umělecký fotograf a se svou krásnou ženou a malou dcerkou,která už taky rostla do krásy,žil v jedné z těch klidných a vedlejších ulic v centru města.Koupil tam kdysi dům,byly tam postavené nádherné vilky a Robert toužil po tom spokojeně tam se svojí rodinou žít.Nikdo netušil,že Robert má úchylku,o které věděl jen on sám.Už proto se oženil v ranném mládí a doufal,že až zplodí dítě,schová ji hluboko do vzpomínek a už nikdy jí nepustí na povrch.
Teď mu bylo třicet pět let a bylo to tu znova.Ta touha,kterou v sobě tak dlouho nosil,touha po mladých,nezletilých a nevinných dívkách tu byla pořád a i když se ji Robert snažil celé ty roky zapudit,nešlo to a ona aspoň jednou za čas vystoupila na světlo a dávala o sobě vědět.
Tohle hrozné tajemství a prokletí v sobě Robert nosil už od puberty.Vždycky ho přitahovaly ty nevinné a čisté dívenky,které ještě nevěděly nic o sexu a milování,ale přesto po něm už toužily.
A i když Robert chodil s dívkami svého věku a prožíval s nimi své první sexuální zážitky,věděl,že pravda je někde jinde a že k dokonalému uspokojení své sexuální touhy potřebuje nevinné holčičky,které ještě neodrostly lavicím základní školy.Doma masturboval nad obrázky takových nevinných dívenek a představoval si,co s nimi všechno dělá.Nikdo o tom nevěděl a nikomu o tom taky nikdy neřekl.Když si bral Moniku,věděl,že to je láska a že jí opravdu miluje.Sex s ní prožíval jako s žádnou před tím a tak věřil tomu,že se jeho úchylka už nikdy nevrátí.
Robert vstal od psacího stolu a schoval fotky krásných třináctiletých dívenek,které v něm vzbuzovaly tolik touhy a vzrušení,že měl vždycky pocit,že už to nevydrží...Tak moc toužil po sexu s nimi,ale věděl,že to nikdy nebude smět udělat.Podíval se na hodinky,zkontroloval,jestli zamkl psací stůl,schoval klíč,upravil se a vešel do obývacího pokoje,protože každou chvilku se měla vrátit Monika i s jejich malou dcerkou Ráchel.A sotva vešly holky do dveří a malá Ráchel se k němu rozběhla,aby mu skočila do náručí,zase to byl na chvíli on.Milující táta a manžel,pro kterého byla jeho rodina všechno na světě.Nedokázal si představit,co by udělal,kdyby chtěl někdo ublížit jeho milované dcerušce a měl by taky takové myšlenky a choutky na mlaďounké dívenky jako on.Věděl,že s tím musí přestat.Musí na to sakra přestat myslet,musí přestat koukat na ty fotky,nehledat na internetu obrázky krásných a mladých dívenek,má přece krásnou mladou manželku,s kterou má dokonalý sex,ale nemohl si pomoct.Snažil se pouštět si videa,kde se spolu milovaly dvě krásné ženy nebo muži se ženami,ale to ho tolik nevzrušovalo.Proč zrovna já...,proč...,říkal si pokaždé s myšlenkou,že teď už to bylo opravdu úplně naposledy,ale prostě to nešlo.Ta touha sevřít v náručí mlaďounkou holčinu,která ještě neví o sexu skoro nic,hladit její heboučké tělo,na které ještě nikdy nikdo nesahal,hladit jí po vlasech a pak si jí pomalu svléknout a odnést si ji do postele,to byla touha,která mu přinášela pocit slasti a štěstí a když zavřel na chvíli oči a představoval si jak by to mohlo být dál,dostával jeho sexuální život úplně nový rozměr,který mu nikdo jiný na světě nemohl nikdy splnit.
Monika se ten večer v posteli opět vznášela až ke hvězdám,když se s ní Robert miloval a snažil se jí uspokojit všemi možnými způsoby,jen aby ze sebe vybil ten šílený chtíč,který ho svíral tak pevně,že i při milování s ní musel celou dobu myslet na to jak to dělá s třináctiletou dívenkou.Kdyby to tak Monika věděla...Myslela si,že má toho nejúžasnějšího muže a milence v jedné osobě,který jí dokázal vždy dokonale uspokojit.A o sobě si myslela,že ona jeho taky.Alespoň se tak Robert vždycky tvářil a tiskl ji k sobě v zajetí něžností a láskyplných slovíček.Tentokrát ale bylo asi něco špatně,protože Robert ji po milování odstrčil a řekl,že jde spát.Monika z toho byla rozčarovaná,na tohle nebyla zvyklá.Takový krásný sex a takhle to Robert nakonec zkazí...,říkala si v tichu noci a s hlavou zabořenou do polštáře se marně snažila usnout.Ani Robert ale nespal.Ležel zády otočený k Monice a měl na sebe vztek.Neměl tu noc nejmenší náladu šeptat Monice něžná slovíčka lásky,natož se s ní po milování ještě něžně mazlit,nechtěl ji vlastně vůbec vidět.Věděl,že Monika za nic nemůže,že je to jeho vina,o to větší měl na sebe vztek.Miloval se s ní ten večer vlastně až příliš drsně a ona neřekla ani slovo,nestěžovala si na jeho hrubost,ani na to,když ji najednou prudce otočil a drsně do ní pronikl místo něžného milování,kterým ji rozehříval.Byla vůči němu tak vstřícná a chápavá,co by za to jiní chlapi dali...,pomyslel si Robert,ale představa krásné a mladé dívenky,kterou hladí po celém těle a dělá s ní to,co s Monikou, mu prostě nešla z hlavy.Nakonec se Robertovi i Monice podařilo nějak usnout a když se ráno vzbudili,usmáli se na sebe a všechno se zdálo zase jako dřív.“Promiň mi ten včerejšek“,zašeptal Robert,“nevím,co to do mě vjelo...Strašně jsi mě vzrušovala,ale pak už se mi chtělo hrozně spát.Promiň mi to,prosím,už se to nestane“,omlouval se Robert a v tu chvíli to myslel opravdu vážně.
Dny plynuly a Robert se opět choval jako dokonalý muž,milenec i táta.V neděli společně i s malou Ráchel chodili do skvostných hotelů nebo restaurací na oběd a pak se procházeli v ulicích měst,jedli zmrzlinu,vodili se za ruce,navštěvovali Zoo,kde se hlavně Ráchelce moc líbilo,dělali spolu všechny možné blbiny,chodili do parku,krmili veverky a pak si všichni sedli na lavičku,aby si odpočinuli a mohli se jen tak dívat a kochat se krásou,která se jim při jejich procházkách nabízela.Večer Ráchel usínala v postýlce spokojená a plná nádherných zážitků,s pohádkou,kterou jí vyprávěl nebo četl Robert.A když Ráchel usnula,byl tu ten správný čas pro něj a Moniku a jejich něžné,vášnivé i divoké milování a sex jaký chtěli ten večer jenom oni dva.
„Posaď se a dej si nohu přes nohu,tak a teď si trochu poodhrň sukýnku...“,poslouchala jemné příkazy Berenika,která seděla v pohodlném křesle a všelijak se tam nakrucovala se svůdným a nevinným úsměvem na své krásné tvářičce.“Tak a teď si zkus přehodit vlasy na druhou stranu,rozepni si trošičku halenku a ukaž s tím svým neodolatelným úsměvem maličko prsa,která si lehce zakryj vlasama“,radil Berenice Robert,chystal si foťák a pomáhal jí s úpravou,tak jak si to představoval.Usmíval se na ni,sem tam jí lehce pohladil po vlasech nebo po ruce,pomohl jí rozepnout ten zatracený knoflíček,který nechtěl povolit a tak se tomu s Berenikou smáli,popíjeli colu a poslouchali muziku s její oblíbenou kapelou.Berenika byla krásná mladá dívka s modrýma očima a dlouhýma blonďatýma vlasama,která se Robertovi strašně moc líbila a tak ji pozval na focení k sobě domů.Berenika byla taková koketa,pořád se smála,lehce provokovala a s radostí dělala všechno,co po ní Robert chtěl.Byla ráda,že bude mít krásné fotky od profesionálního fotografa,s kterýma se pak bude moc chlubit.Všechno bylo krásné a zdánlivě zalité sluncem,až na to,že Berenice bylo třináct.Ano,byla to přesně dívenka podle Robertovo snů.Nebránila se mu,když se jí začal víc dotýkat,když hladil její vlasy,líbeznou nevinnou tvářičku,když jí rozepnul halenku úplně celou a dotkl se jejích ňader a pak ji začal hladit po celém těle stále víc a víc...Líbilo se jí to a nakrucovala se před ním s tím svým krásným a svůdným úsměvem růžových nevinných rtů,za které by Robert zaplatil jakoukoliv částku.Líbal jí a přitom hladil její heboučké tělo ještě dívenky,ale zároveň už ženy a když jeho ruka zajela pod malá bílá tanga se srdíčky,rozbušilo se mu srdce vzrušením tak,že měl co dělat,aby se ještě ovládl.Berenika se ale jenom smála a považovala to za krásnou dospěláckou hru a tiché tajemství,které je k sobě poutalo.Nebránila se jeho dotykům a tak když jí sundal ty malé titěrné kalhotky a ona tam před ním v křesle seděla úplně nahá,připadal si jako ve snu.Jako v nádherném snu,který se mu konečně splnil.Robert se na ni láskyplně podíval a sklonil se k její mušličce,kterou začal pomalu a něžně ochutnávat svým jazykem a která se před ním pomaličku otevírala jako lotosový květ.Vzdychal vzrušením a Berenika vzdychala spolu s ním,v zajetí něčeho,co dosud neznala a co se jí tak moc líbilo.Slast se rozlévala jejím i jeho tělem v zajetí splněného a hříšného snu,který se neměl nikdy vyplnit.V tu chvíli ale přestal existovat čas a Robert nemyslel vůbec na nic,jenom na svou i Bereničinu touhu,kterou tu před ním odkryla a dovolila mu,aby si splnil svůj sen,který v sobě nosil už od mládí.
Když se otevřely dveře od jeho pracovny,naskytl se Monice pohled na Roberta s hlavou v klíně mlaďounké blonďaté dívenky,která napůl seděla a napůl ležela v hlubokém a pohodlném křesle a sténala slastí a rozkoší a Robert dělal to samé a ještě jí přitom stačil hladit prsa.Ani jeden z nich nezjistil,že jejich sladké tajemství bylo právě odhaleno.
Když se otevřely dveře podruhé,ležela už Berenika s Robertem na široké pohovce,která stála v rohu pokoje a nikdo nevěděl,jestli se už spolu stačili pomilovat i tam nebo ne.Každopádně byli oba úplně nazí a překvapení a údiv v jejich tvářích,když si pro Roberta přišla policie,aby ho zatkli a Bereniku aby vyslechli,se nedá ani popsat...
Robert skončil ve vězení a přestože Berenika proti němu nevypověděla ani jediné špatné slovo a o znásilnění nepadla z jejích úst ani zmínka,přesto byl na pár let odsouzen.
Monika proplakala mnoho nocí.Byla to právě ona,kdo na něj zavolal policii.A i když Berenika proti němu nic neřekla,Monika věděla své a viděla co viděla.Nemohla to tajit a nechat to jen tak.Možná,kdyby to byla normální nevěra třeba se sedmnáctiletou dívkou,tak by to Robertovi dokázala odpustit,tohle ale ne.Rozvedla se s ním a začala žít nový život.Sama,jen s jejich dcerou Ráchel.
Berenika byla za Robertem párkrát ve vězení a nemůže na něj zapomenout.
Říká se,že sny se mají plnit.Tenhle měl ale hořkou příchuť zakázaného ovoce.
Robert věří,že splněním tohoto snu,který se neměl nikdy splnit,dosáhl ale vnitřního klidu a už ho to nebude nikdy lákat.
Tento příběh se nikdy nestal,postavy i děj příběhu je smyšlený a určitá podoba s něčím takovým je čistě náhodná.
2024 ©