HVĚZDNÁ NOC
Nebe je plné hvězd a já se ptám,
kam jsi mi zmizel,kde tě mám,
možná mi jednou podáš ruku a nastavíš své rty
a já tě políbím a řeknu-ano,jsi to ty
a ty se usměješ a vrátíš mi polibek
plný touhy a tvých dávných snů,
propadám se z reality do nekonečných dnů,
ještě ne,ještě to nechci!,
to jen vzpomínky se vrací na těch pár krásných let,
kdy ty jsi mi sebral ze rtů těch pár zamilovaných vět,
těch pár krásných let,kdy toužila jsem po lásce s tebou,
teď hledám tě mezi hvězdami,
stojím u okna a ruce mě zebou,
vzhlížím k noční obloze a nechci jít spát,
oknem nahlížíš mi do ložnice,
už nic víc nemůžeš mi dát
a svíce hoří a vzpomínky vrací se jedna za druhou,
lítají v mezičase lásky,ani za to nemohou
a ty se z výšky usmíváš,vím,máš mě pořád rád,
dívám se k nebi,ani já ti nemohu nic víc dát,
slyším tvé tiché-už jdi má lásko spát
a nech si něco krásného zdát,
cítím tvůj mrazivý polibek v té klidné mrazivé noci,
hřeje mě,
k nebi dál upírám svoje oči,
dobrou noc,šeptáš mi
a pak odcházíš mezi hvězdy hlídat můj spánek
a nad ránem taky spát,
šeptám-dobrou noc,lásko,
i ty si nech něco hezkého zdát...
2024 ©