To je nádherné! Tulipánovou výstavu bych taky chtěla někdy vidět na vlastní oči, musí to být úžasná květinová podívaná. I ty výpravy po kanálech a lákavé povídání o kavárničkách.
Jen je mi z toho povídání trochu smutno. To je totiž život, jakej by měl být - a u nás? Lidi unavení, otrávení, upachtění. Dneska jsem měla klientku, která pracuje v Makru.Je z toho tak zhnusena, že už se jí o tom zdá. Jenže nemůže odejít, protože má strach, že by nesehnala jinou práci. Neskutečná buzerace, holky mezi sebou nesmějí pomalu ani promluvit, když jsou ve směně. Jediný pozitivní, že můžou ještě na záchod, když potřebují. Není to smutný? Když porovnáš povídání o usměvavých lidech v Holandsku?