) . Dopoledne jsem viděla několik paní jít do kostela, tak jako chodívají každou neděli. Mimo jiné i příležitost pěkně se vyfešákovat, neb chodí svátečně oděny. Nebo aspoň společensky slušně.Já mám den spíš ve znamení filmů či pohádek. K čemu jsem se konečně dokopala, byla výměna ubrusu s vánočním motivem
za ubrus klasický a zdobný ubrousek s jarním motivem. Aby to trochu jarně vypadalo. A pálím dnes svíčky, jednu aroma lampu s vůní Ambra, svíčku za rodiče, a taky jsem trochu rychle pouklízela, aspoň povrch skříněk a podlahy, aby bylo kapku čisto.Též jsem se dozvěděla na fejsu původ rčení, aby nás beránek nepokakal. Bohužel původ je kapku drsnější a pochází prý z doby útěku Židů, které vedl Mojžíš. A kteří měli podříznout beránka a dveře poznamenat krví, aby Hospodin poznal, kdo patří k jeho národu. Beránka při tom rituálu drželi a ti, co byli vzadu, byli obohaceni výkalem, který zvíře vypustilo při samotném aktu zabíjení. Inu, tvrdý život. Potřísnění lidé se pak museli obléct do čistého... odtud pak přes dlouhá tisíceletí ono rčení, které v dnešní podobě působí téměř roztomile.
Byla to prostě tvrdá doba a život nelehký.
A jsem i ráda, že v té době nežiju, přestože mnohdy žehrám a nadávám na nešvary dnešní doby (a ony jsou a ne malé), pořád jsem ráda, že žiju zrovna teď.
Přeji hezké Velikonoce!
2024 ©